Město Jeseník
Město Jeseník
Masarykovo nám. 1/167, 790 01 Jeseník
tel.: +420-584 498 111
fax: +420-584 498 156
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Úřední hodiny:
Po + St 8:00 - 12:00 13:00 - 17:00
Informační centrum Jesenicka
Palackého 2/1341
790 01 Jeseník
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
tel.: +420-584 498 155
+420-584 459 514
Bernard Kutzer (1794 - 1864)
|
Rodák z Dolního Údolí u Zlatých Hor, řezbář, sochař, malíř
Bývá údělem umělců tvořících mimo umělecká centra, že jejich dílo
je často nedoceněno. Takový osud stihl i nejvýznamnějšího sochaře 19.stol.
v rakouské části Slezska Bernharda Kutzera. i když řada předních
německých autorů o něm psala oslavné články, které jej nazvaly slezským
Riemenschneidere, čeká jeho dílo na důkladné monografické zpracování. Bernhard Kutzer se narodil 27.června 1794 v Dolním Údolí u Zlatých Hor jako syn mlynáře Johanna Kutzera a Terezie F., rozené Jokischové. Rodina se 14 dětmi trpěla nedostatkem, takže Bernhard musel již ve 12 letech do služby. Šťastná náhoda jej dovedla do rodiny skorošického sochaře Kellera, který rozpoznal chlapcův talent a přimluvil se u biskupa Hohenlohe-Bartensteina, aby financoval chlapcova studia. Avšak chlapcova nemoc a biskupova srmt překazily tyto plány, nicméně však základní školení u Kellera, neobyčejná píle a nadání pomohly Kutzerovi vypracovat se k výborným výsledkům. Jistě k tomu přispělo i kulturní zázemí Jesenicka, především prostředí jesenických lázní, kde se sjížděly evropské osobnosti kulturního světa a kde měl Kutzer možnost spřátelit se s německým sochařem Schwanthalerem, který pro jesenické lázně vytvořil Priessnitzův pomník se lvem na objednávku uherských hostů. Dále mělo vliv na umělecký růst Kutzera setkání s dílem vynikajícího dánského sochaře Bissena, který rovněž pro lázně Gräfenberk vytvoři mramoro- vou bustu V. Priessnitze. Ale také kulturní dění na zámku Jánský Vrch v Javorníku a v klášteře v Bílé Vodě, setkání s díly předních rakouských, moravských a slezských umělců 18. století rozptýlenými po zrušení klášterů po venkovských kostelích, mělo pro Kutzerův umělecký vývoj svůj význam. Měl však také zřejmě vlastní odbornou knihovnu a sbírku grafik, o čemž svědčí skutečnost, že některé jeho kresby jsou provedeny na zadní stranu barokních rytin. Zajímal se intenzivně především o italské umění – odtud zřejmě pocházejí také nepodložené zprávy o italském původu jeho rodiny. Bernhard Kutzer se usadil v Horním Údolí, kde vybudoval prosperující dílnu, ve které pracovali také jeho dva bratři – Patricius a Cyril, šest jeho synů – Severin, Zenobius, Johann, Raimund, Bernhard a Rafael. V jeho dílně se však vyučili také další regionální umělci jako Josef Kristen, malíř a sochař v Moravském Berouně, Anton Wesse ze Zlatých Hor, František Portsch působící později jako výtvarník v huti v Ludvíkově. Ve svém domě vedl B. Kutzer čilý společenský život, zajímal se o lidové umění, místní tradice, organizoval pašijové, rytířské a jiné hry, výlety do přírody a setkání přátel, s nimiž také nechal vybudovat pamětní mohylu na Příčném vrchu z vděčnosti za konec hladových let způsobených bramborovým morem. Byl také vlastníkem poztní kaple v Horním Údolí. v rozsáhlém díle B. Kutzera převládaly církevní zakázky, které realizoval nejen na celém území rakouského Slezska, ale i v pruském Slezsku a na severní Moravě. Pracoval především ve dřevě a sám své práce polychromoval. Nejbližší mu bylo barokní umění, o čemž svědčí jedna z jeho nejlepších realizací – sochařská výzdoba farního kostela ve Vrbně pod Pradědem, v níž dominuje krásná monumentální socha archanděla Michaela. Nechal se však také inspirovat gotickým uměním – zde je třeba připomenout oltář v Pačkově, empírovým uměním – oltář a kazatelna v Karlově Studánce, ale i románským uměním. z jeho světské tvorby je třeba citovat sošku jezerního postýře Gilla, která byla inspirována lidovou pověstí z Jesenicka, dále jeho výtvarné návrhy pro uměleckou litinu v huti v Ludvíkově a Železné, pro něž vytvořil řadu náhrobků, modelů zábradlí, různých ozdob, ale i portrétů. z literatury se dovídáme, že B. Kutzer, který se intenzivně zabýval také malířstvím, byl rovněž autorem známých obrazů s karikaturním nádechem – např. dílo Piják, Kuřák, Šňupající. U příležitosti 200. výročí umělcova narození byla instalována ve výstavních místnostech Vlastivědného muzea v Jeseníku příležitostná výstava, která prezentuje především Kutzerovy práce z jeho pozůstalosti, rozptýlené dnes ve fondech Slezského zemského muzea v Opavě, Okresního vlastivědného muzea v Bruntále (zde byla v předválečném období umělcova pamětní síň), Vlastivědného muzea v Jeseníku a Okresního archivu v Šumperku. výstava přibližuje návštěvníkovi umělecký postup a techniku vzniku monumentálních děl, jež z technických a prostorových důvodů nemohla být instalována. Jsou zde vystavena sochařská bozetta i kresebné studie v několika variantách, tedy jednotlivá stadia zrodu uměleckého díla. Nejlépe je to dokumentováno na protrétu vratislavského biskupa Diepenbrocka, který se roku 1837 jistý čas léčil na Gräfenberku. Za kresebnou studií následovala studijní dřevořezba, pak odlití do kovu ve dvou variantách. Pozůstalost Kutzerovy umělecké dílny obsahuje řadu jeho vlastních signovaných prací, řadu signovaných děl jeho bratrů, synů a žáků, ale také řadu neurčených děl, která čekají na utřídění a vy- hodnocení. Dílo B. Kutzera, jeho rodiny i žáků představuje svým rozsahem i kvalitou mimořádně významnou část kulturního fondu 19. století v regionu Slezska a severní Moravy. Bezesporu si zaslouží, aby v době co nejkratší se někdo podvjal komplexního zpracování díla jeho i celé dílny, což by mělo být společným úkolem pro české i polské historiky umění. Výstava „Bernhard Kutzer a jeho umělecká dílna“ je zpřístupněna veřejnosti od konce února roku 1995. autorka: PhDr. Marie Schenková, CSc., SZM Opava |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
