Návštěvník
Informační centrum Jesenicka
Palackého 2/1341
790 01 Jeseník
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
tel.: +420-584 498 155
+420-584 459 514
Vítězslav Zeman (1916 - 1978)
|
Rodák z Havlíčkova Brodu, správce jesenického muzea
Rozvoj muzejní a vlastivědné práce na Jesenicku po 2. světové válce
je neodmyslitelně spojeno s osobností Vítězslava Zemana, někdejšího správce
jesenického muzea. Narodil se 15. prosince 1916 v Havlíčkově Brodě, avšak podstatná část jeho života a práce je spojena s Jesenickem, kde působil až do konce svého života. Již od svých osmi let žil s rodiči a sourozenci v Javorníku, kde byl jeho otec, lesní inženýr, zaměstnán ve správě komorního ředitelství arcibiskupských majetků. Po absolvování reálného gymnázia a státní grafické školy v Praze se dále vyučil fotografem a filmařem u pražské firmy Ströminger. V létě roku 1938 se vrátil do Javorníku a ihned se hlásil do služby na obranu vlasti před německým fašismem jako člen Stráže obrany státu. V letech 2. světové války působil jako fotograf a filmař v Brně a Ostravě. Avšak hned po osvobození se vrátil zpět na Jesenicko, do města svého mládí – Javorníku. Zde převzal správu místního fotografického závodu a po roce 1948 působil jako plánovací technik v řadě podniků. S výjimkou krátkého období v letech 1950 – 1951 již Jesenicko neopustil. Na počátku 50. let přesídlil do Jeseníku a zde se stal záhy duší čilého vlastivědného ruchu. Stál například u zrodu propagační brožurky „Na Jesenicku najdete nový domov“, vydané roku 1954 tehdejším ONV v Jeseníku. Obdobně se podílel na první skutečné české poválečné publikaci o Jesenicku, která vyšla roku 1961 pod názvem „Jesenicko – z kraje pod Pradědem“ (například je autorem stati o dejinách města Jeseníku, Zlatých Hor, dějin dolování a napsal rovněž jeho oblíbené téma – dějiny čarodějnických procesů ve Slezsku). Od r. 1952 byl agilním členem jesenické muzejní rady a aktivně se podílel při rozvoji muzejní práce v Jeseníku. Po smrti správce jesenických musejních sbírek V. Krmíčka se stal 1.března 1960 V. Zeman jeho nástupcem. V témž roce převzal také vedení městské kroniky, kterou po několikaleté přestávce v kronikářských zápisech z předchozích let vlastně znovu založil. V průběhu 60. let bylo instalováno v jesenickém muzeu několik muzejních regionálně zaměřených výstav a expozicí. K nejatraktivnějším patřila bezesporu expozice věnovaná čarodějnickým procesům na Jesenicku v 17. stol. V. Zeman je autorem desítky samostatných vlastivědných prací i studií a článků v odborných časopisech i novinách (dlouhá léta například přispíval do Našeho slova, Nové svobody, Jesenického rozhledu, atd.). Po sloučení bývalých městských studií v jednotný Vlastivědný ústav v Šumperku (dnes OVM Šumperk) se stal kmenovým autorem vlastivědného sborníku Severní Morava. V rámci ediční práce téhož ústavu publikoval řadu studií v rámci tzv. Vlastivědných zajímavostí (např. o lázních v Lipové, hradu Kaltenštejn atd.). Není též možno opomenout Zemanovu spolupráci s rozhlasem a televizí, z níž vzešlo několik zajímavých pořadů o minulosti kraje, především o autorově životním tématu, tedy o vzpomínaných čarodějnických procesech. Nezanedbatelnou část Zemanovy vlastivědné práce vždy představovala přednášková činnost. Jako zanícený znalec historie a přírody Jesenicka byl vždy ochoten bez ohledu na volný čas zajíždět do nejvzdálenějších obcí a poutavě vyprávět. Vítězslav Zeman zemřel předčasně 30. ledna 1978. Smrt jej zastihla uprostřed příprav na obnovení muzejní práce po dokončení generální rekonstrukce budovy Vodní tvrze – sídla jesenického muzea. Obnovení expoziční a výstavní činnosti se již nedočkal. Stejně tak zůstala nedokončena jeho obsáhlá práce o čarodějnických inkvizičních procesech. Ještě mnoho dalšího materiálu zůstalo jen v rukopise. I tak zde zůstalo cenné vlastivědné dílo budoucím generacím jako trvalý odkaz Zemanovy celoživotní lásky k Jesenicku. autor: Zd. Brachtl |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
