RAFT TEAM H2O JESENÍK: Základem raftingu je dobrá parta a důvěra uvnitř týmu, říká trenér a předseda Raft teamu H2O Jeseník Aleš Raděj

RAFT TEAM H2O JESENÍK: Základem raftingu je dobrá parta a důvěra uvnitř týmu, říká trenér a předseda Raft teamu H2O Jeseník Aleš Raděj

Od roku 2019, kdy se z mistrovství světa v Austrálii slavně vrátil jesenický tým rafťáků, v Jeseníku víme, že i u nás mohou vyrůst skvělí rafťáci. O tomto skvělém úspěchu, o tom, co tento sport obnáší, a dalším jsme si popovídali s předsedou klubu Alešem Radějem.

V Česku mají vodácké sporty tradici, takže o nich naši čtenáři jistě neslyší poprvé. Rovněž rafting není úplnou novinkou. Jaká specifika má ale raft oproti jiným plavidlům?
Opravdu se v posledních letech můžeme i na českých řekách stále častěji potkávat s plavidly pro více osob, která označujeme jako rafty. Oblíbily si je hlavně rodiny s menšími dětmi nebo větší vodácké party. Pro bezpečné ovládání takového plavidla na divoké vodě je potřeba spolupráce celé posádky. Buď se jedná o sehranou posádku, která již má zkušenosti, nebo takový raft vede guid –„průvodce“, který si pak povely řídí posádku a určuje, co která strana raftu má provádět za záběry. Při splouvání českých „letních“ řek, na nichž není velký proud ani zrádné peřeje, pak k ovládání raftu postačí zkušenější zadák. Raft je však nejvíce doma právě na divoké vodě. Zde se nejčastěji využívá jako komerční plavidlo pro zájemce o adrenalinové sjíždění těchto řek. Ve většině případů takové plavidlo řídí zkušený guid a zaručuje svým klientům při těchto sjezdech bezpečnost. V České republice je na řekách velice málo „čistokrevných“ raftových úseků. Nám nejbližší pak najdeme v Alpách, na Balkáně nebo v Norsku.

Rafting ale není jen pohoda na vodě, je to regulérní sport se vším všudy. Jak tento sport vznikl?
Raft se do Evropy ve větším měřítku dostal někdy v 70. letech minulého století, a to právě jako komerční plavidlo pro počínající komerční sjezdy divokých řek, kdy na těchto řekách guid provázel klienty. Postupem času právě tito guidi začali mezi sebou poměřovat svoje dovednosti při ovládání raftů. A tímto se datuje i prapočátek závodního raftingu. Dnes se závodní rafting vypracoval na samostatnou vodáckou disciplínu, ve které se jak závodí na národní úrovni, tak se pořádají i mistrovství Evropy a mistrovství světa. České raftové posádky patří ke světové špičce.

V jakých disciplínách se soutěží?
Rafting je dle mého názoru jedním z nejvšestrannějších sportů. Zahrnuje několik závodních disciplín, které svým rozličným charakterem vyžadují opravdu všestranně připravené posádky. Na mezinárodní úrovni se v raftingu závodí ve třech disciplínách. První z nich je sjezd, tedy sjezd divoké řeky v co nejkratším čase. Doba sjezdu se pohybuje od třiceti do šedesáti minut. Pro tuto disciplínu je potřeba, aby posádka byla vybavena vytrvalostní silou. Druhou disciplínou je slalom, při němž musí rafty projet 15 až 25 brankami. Za špatný průjezd posádka inkasuje trestné vteřiny, o které se prodlužuje celkový čas dané jízdy. V Česku se slalom jezdí výhradně na umělých slalomových tratích, například v pražské Tróji. Tato disciplína je technicky nejnáročnější a vyžaduje letitou souhru celé posádky. Poslední disciplínu představuje sprint a na něj navazující H2H. Při něm spolu na jedné trati soupeří dva rafty v tom, který z nich projede kolem vytýčených bójí rychleji. Je to vysoce kontaktní disciplína, která po posádce vyžaduje rychlost, obratnost a rychlé rozhodování.

Vedle raftingu jste se dlouhá léta aktivně věnoval také horolezectví, a tak se domnívám, že můžete obě komunity lidí, kteří se v těchto sportech pohybují, vzájemně porovnat. V jednom z předchozích rozhovorů jsme se bavili o tom, že horolezectví je víc než sport, že je to zároveň životní styl. Je to v raftingu podobné?
Oba sporty patří mezi adrenalinové. Řekl bych, že jsou si rovněž velice blízké co do povahy lidí, kteří se kolem těchto sportů pohybují. Oba sporty jsou kolektivní, tudíž základem a rozhodujícím faktorem je důvěra a dobrá parta.

Velkého ohlasu se vašemu klubu a vašim svěřencům dostalo v květnu roku 2019, kdy jeseničtí rafťáci přivezli z Austrálie tři cenné kovy z mistrovství světa do 19 let. Jak vnímáte tento úspěch?
Z pohledu českého juniorského raftingu to bylo poprvé, co jsme získali titul mistrů světa v kategorii U19, konkrétně ve slalomu, a přidali k tomu další dvě bronzové medaile – za sprint a celkové pořadí. Pro mě to bylo velké zadostiučinění za vynaložené úsilí našich kluků. Moc jsme jim přáli, aby na svých prvních velkých závodech dosáhli alespoň na jednu medaili. Takže za mě velká spokojenost, ale i závazek do budoucna.

Kde vaši svěřenci trénují?
Systematicky trénujeme hlavně fyzičku na naší malé slalomové dráze v Adolfovicích nad jezem. Zde se scházíme dvakrát až třikrát týdně. Pravidelně také chodíme běhat. Jinak již zase můžeme vyrážet na soustředění. Jezdíme s juniory na společné soustředění po slalomových kanálech v Česku. V zimním období přezouváme na běžky, fyzičku chodíme udržovat i na krytý bazén. Mezi další sportovní aktivity patří i kajakářské sjezdy řek.

Zaměřujete se také na jízdu na jiných plavidlech?
Aby vyrostl všestranný rafťák, je bezpodmínečně nutné, aby se připravoval na pevných lodích. Naši svěřenci začínají nejprve na kajacích. Až zvládnou techniku zde, teprve přecházejí na rafty. Ale i poté trénink probíhá z poloviny na raftech a z té druhé na kajacích a kánoích. Pár našich juniorů má i dobré výsledky v závodní kanoistice na divoké vodě, včetně vyjetých výkonnostních tříd.

Jak vás v posledním roce zasáhla covidová situace?
Covidová opatření se nás dotkla jako každého jiného sportu. Nás asi nejvíce mrzí zrušení mistrovství světa v Číně, kam se kvalifikovaly hned dvě naše posádky. Daný šampionát byl posunut na rok 2022. Ovšem naše posádky budou muset v letošním roce znovu bojovat o své nominace.

Mimo to, že trénujete naše juniory, sám ještě občas vyrazíte na řeky. Kdybyste si mohl vybrat jakékoli místo na světě, kam byste se vydal s raftem?
Velice rád mám ty balkánské pro jejich nekomerčnost a úžasně pohostinné lidi. Existuje tam mnoho divokých řek, které veřejnost zatím ještě neobjevila. Nejraději mám řeky v Černé Hoře a v Bosně. Kdybych ale mohl mít přání podívat se někam, kde jsem ještě nebyl, určitě by to byl Grand Canyon v Arizoně. Je to takový Mount Everest pro nás vodáky. Splutí Colorada v této překrásné oblasti trvá cca tři týdny a po celou dobu jste obklopeni majestátem kaňonu, který skýtá mnoho náročných peřejí na pořádné vyblbnutí.

Co byste závěrem vzkázal fanouškům raftingu?
Rafting je nejen úžasný sport, ale je to také brána, za kterou na vás čeká divoká příroda, cestování a poznávání nových krajů a lidí. Pokud máte jen trochu rádi adrenalin a vodu, určitě někdy vyzkoušejte i rafting.

Za rozhovor děkuje Jan Mrosek

Další informace o klubu na www.raftjesenik.cz.

Fotografie
Obrázek bez názvu