KLUB SPORTOVNÍHO TANCE JESENICKA: Sportovní tanec míří na olympijské hry v Paříži v roce 2024. I Jesenicko má svůj klub, který sklízí své první úspěchy

KLUB SPORTOVNÍHO TANCE JESENICKA: Sportovní tanec míří na olympijské hry v Paříži v roce 2024. I Jesenicko má svůj klub, který sklízí své první úspěchy

Ze společenských tanců se postupně vyvinul sportovní tanec, který se v průběhu 90. let zařadil mezi regulérní výkonnostní sporty a v roce 2024 se pak bude v této disciplíně bojovat o medaile na olympijských hrách v Paříži. Sportovní tanec zapustil před pěti lety své kořeny také na Jesenicku. O tom a mnohém dalším jsme si popovídali v našem rozhovoru s předsedou Klubu sportovního tance Jesenicka Jaroslavem Kavickým.


Tanec již nemusí být jen společenskou událostí, ale řadí se také mezi klasické výkonnostní sportovní disciplíny. Co tento sport obnáší?
Sportovní tanec je sportovní disciplína, která sice vychází ze společenského tance, ale u níž se hodnotí především výkon. Taneční páry předvádějí předepsané figury na odpovídající, náhodně vybranou hudbu a snaží se co nejlépe vyjádřit charakteristické rysy tance, rytmus, melodii a strukturu hudby. Ve vrcholovém provedení se pak sportovní tanec blíží umění. Páry zařazují do své choreografie taneční prvky jak jednoduché, aby předvedly kvalitu a krásu pohybu, tak obtížné, u kterých se cení zase jistota a lehkost provedení s cílem oslovit diváky a zaujmout porotu.

Jak probíhají soutěžní klání?
Soutěže probíhají pod taktovkou Českého svazu tanečního sportu (ČSTS), který je členem Světové federace tanečního sportu. Soutěží se ve standardních tancích (STT), kam řadíme waltz, tango, valčík, slowfox a quickstep, a v latinskoamerických tancích (LAT), mezi něž patří cha-cha, samba, rumba, paso doble a jive), a to v jednotlivých věkových kategoriích a výkonnostních třídách. Při soutěžích se hodnotí provedení tance a u vyšších kategorií také výraz a taneční umění.

Klub vznikl před pěti lety, jaké byly jeho začátky?
Propagátorem společenského tance na Jesenicku původně byla Iva Obšilová, která dala taneční základy i našemu v současnosti nejlepšímu tanečnímu páru v okrese Jeseník Matimu a Kike. Ale protože počet zájemců o společenský tanec byl malý, byl obor společenských tanců zrušen. Tím nastala pravá doba pro zahájení aktivity Klubu sportovního tance Jesenicka. Vzhledem k tomu, že klub je nezisková organizace a ani jeden ze zakladatelů nebyl tanečník, začátky byly nelehké a mohli jsme vsadit pouze na naše manažerské a organizační schopnosti. Podařilo se nám vybudovat klub, který se specializuje na vrcholový sportovní tanec. V tomto všem nám také velmi pomohli naši sponzoři, za což jim velmi děkujeme. 

V klubu začali působit dva špičkoví trenéři. Jak velký přínos mají pro klub?
Obrovský. Když chcete dělat vrcholový sportovní tanec, musíte se obklopit nejenom vrcholovými trenéry, ale i porotci, kteří ovládají hodnoticí systém techniky na soutěžích. Pozvání trénovat v našem klubu přijali trenéři a porotci Jaroslav Cekl, mistr světa v STT z roku 2020, a Filip Karásek, pětinásobný mistr ČR v LAT. Vyzkoušeli jsme jejich dovednosti nejdříve u jednoho páru a od letošního roku jsou k dispozici pro všechny naše páry. Náš klub se díky nim stal konkurenceschopným v Česku a získává postupně větší a větší uznání. Věříme, že s našimi trenéry to naši tanečníci můžou dotáhnout až na olympiádu. Nic není nemožné. Cílem vedení je přinejmenším dostat na Jesenicku sportovní tanec do povědomí široké veřejnosti a věříme, že některý z tanečníků z Jesenicka jednou bude stát i na stupních vítězů na mistrovství republiky.

Jak vnímáte obecný nedostatek chlapců v tanečním sportu?
Narazil jste na skutečný problém, chlapci jsou „nedostatkové zboží“. Ano, je zde zažitý mýtus, že tancování je jen pro holky. A na Jesenicku to platí dvojnásob, je tu totiž spoustu mažoretkových klubů, kde tančí pouze dívky. Ale u sportovního tance je to trochu jinak. Zde se vše točí kolem partnera, který je pánem parketu, absolutně dominantní osoba v páru. Partnerka je „květinka“, kterou provádí po parketu. Chlubí se jejími tanečními dovednostmi a předvádí ji svému okolí. Porotci pak hodnotí dovednosti tanečníka, jak umí prodat sebe a partnerku. Sportovní tanec je u kluků zejména o velmi dobré fyzické kondici a vyžaduje kromě taneční přípravy i zátěžové cvičení.

Zmíněný nedostatek tanečníků vedl ke vzniku nové kategorie synchro. Můžete nám ji přiblížit?
Dlouhodobý problém s kluky si uvědomuje i samotný svaz. A i díky naší snaze vzniká nová kategorie synchro pouze pro dívky, která jim umožní v budoucnu se plnohodnotně účastnit klasických soutěží. Dívky tak budou soutěžit v LAT synchronně dvě vedle sebe, v sólu, nebo ve skupině. I my se tomuto oboru věnujeme. Na Jesenicku je velký potenciál v této disciplíně uspět, protože je tu mnohaletá tradice mažoretkového sportu, kde jsou dívky tanečně zdatné a můžou své taneční dovednosti využít.

Když mládežníci dospějí, mohou se posouvat výkonnostně dále také v dospělém věku?
Taneční sport je celoživotním sportem a výkonnostně se tanečníci můžou posouvat v každém věku. S tančením můžou začít děti, které zvládnou základní kroky a rytmiku už v raném věku i v pěti nebo šesti letech, a mohou se v něm pohybovat až do seniorského věku.

Je možné s tanečním sportem začít coby mladistvý či v dospělosti?
Je. Nedávno jsme přijímali novou tanečnici, které bylo šestnáct let. Maminka se mne ptala, jestli není pozdě. V tanečním sportu není nikdy pozdě začít, jenom hranice dosažení vrcholu se posune. Když dítě začne např. v pěti letech, má možnost vrcholu (třídy M) dosáhnout právě v pubertálním období, kdy může ztratit motivaci a většinou se sportovním tancem končí. U začínající mládeže či dospělých je to právě naopak, člověk to má v hlavě už srovnané a jeho cíle jsou vyšší: mistrovství ČR, světa nebo získání trenérské licence či porotce ČSTS. Sportovní tanec je v tomto věku úplně nejkrásnější, stává se pro tanečníka celoživotní záležitostí. Tedy všichni tanečníci v každém věku mají možnost se stát nejen špičkovými sportovci, ale současně špičkovými trenéry a porotci ČSTS a můžou mít nakonec ze své dovednosti celoživotní výdělečnou činnost. 

Věnujete se v klubu také tanci určenému těm, kteří hledají společenskou zábavu či nějakou formu pohybového vyžití?
Samozřejmě, provozujeme i klasický společenský tanec. Pravidelně pořádáme taneční kurzy pro dospělé. Společenský tanec se naučí skoro každý, ale jde tu hlavně o společenskou zábavu. Pro pohybové vyžití dívek a žen od šestnácti do osmdesáti let pak nabízíme naše MAMA TEAMY, kde tančí latinskoamerické tance, jak pro radost z pohybu, tak soutěžně.

Jak ovlivnila chod klubu současná covidová doba?
Ani my jsme nemohli trénovat a ztratili jsme cca 60 % dětí, které se k nám již nevrátily. Naštěstí jsme zachránili sportovní tanec – naše páry a synchro, kde jsme zavedli on-line výuku. Velký dopad měla covidová doba zejména na výkonnostní postup, nastalo „mrtvé období“ bez motivace a soutěží, což nebylo pro naše tanečníky jednoduché. 

Soutěž Stardance v posledních několika letech dostala tanec do povědomí široké veřejnosti. Jak vnímáte její přínos pro váš sport?
Stardance nemá se sportovním tancem nic společného, je to exhibiční show, postavená na bázi společenského tance. Její přínos pro náš sport já osobně ale považuji za obrovský, protože popularizuje tanec jako celek, navíc profesionálové, kteří tančí s hvězdami, jsou většinou bývalí sportovní tanečníci. Účast v tomto pořadu je prestižní pro každý klub a každého tanečníka. 

Co byste závěrem vzkázal našim čtenářům?
Chtěl bych pozvat širokou veřejnost, jak děti a mládež, tak dospělé či seniory, aby se někdy na nás přišli podívat do našich prostor zrcadlového sálu na Střední škole gastronomie. Výuka probíhá prakticky denně, přidat se k nám můžete kdykoliv i v průběhu školního roku. Můžete se u nás stát profesionálním sportovcem, nebo si zatančit jen tak pro radost či pohybové vyžití.

Za rozhovor děkuje Jan Mrosek

Další informace o klubu na kst-jesenicka.webnode.cz.